Nedestruktivní zkoušky

Nedestruktivní zkoušky jsou velkou skupinou testovacích technik používaných ke zjišťování kvality a stavu výrobku. Nedestruktivní zkoušky nezničí ani nepoškodí zkoušený odlitek, nedochází ani k permanentním změnám. Takže se jedná o cennou techniku, která šetří čas i peníze při hodnocení výrobku.

Běžně se k pojmenování této techniky používají tyto termíny: nedestruktivní zkoušení, nedestruktivní kontrola nebo nedestruktivní hodnocení.

nedestruktivní zkouška v CIREXu

Nedestruktivní zkoušení je běžně používanou metodou zkoušení ve slévárnách. Tyto zkoušky se provádějí zpravidla v našich zkušebních laboratořích.

Vady na a pod povrchem

Metoda

Vizuální kontrola

Kapilární (penetrační) zkouška

Magnetická prášková zkouška

Zkouška rentgenem

Zkouška ultrazvukem

Vady na povrchu

X

X

X

X

X

Vady pod povrchem

X

X

X

Vizuální kontrola

Nejstarší nedestruktivní metodou zkoušení a současně i nejvíce podceňovanou technikou je vizuální kontrola. V CIREXu je výrobek a materiál, který je předmětem kontroly, pečlivě prohlédnut a hledají se případné vady na odlitku. Touto metodou můžeme zhodnotit pouze povrch odlitku.

Vizuální kontrola se může provést pomocí jednoduchých pomůcek (např. pomocí zrcadla, lupy nebo mikroskopu), anebo s využitím složitějších nástrojů, např. endoskop, boroskop (neohebný i ohebný) nebo kamerka. Tyto prostředky jsou užitečné, když je potřeba se podívat do otvorů, volných prostor, které nelze prohlédnout pouhým okem.

Kapilární zkouška

Kapilární zkouška s využitím penetrační látky je velmi stará metoda, která se spoléhá na vlastnost kapalin protékat do trhlin a kapilár. Výrobky jsou ponořeny do fluorescenční kapaliny, která vteče do všech přítomných trhlinek. Je-li pak odlitek zkontrolován v tmavé místnosti pod ultrafialovým (UV) světlem, trhliny ve výrobku budou jasně svítit.

Trhliny, díry a vady na povrchu odlitku lze tímto způsobem detekovat velmi snadno. Po kapilární zkoušce se výrobky vyčistí a dodají zákazníkovi. V CIREXu se penetrační látce někdy říká „pentrexen“. Je to rychlá a levná metoda nedestruktivního zkoušení, aplikovatelná na středně velké série.

Magnetická prášková zkouška (Magnaflux)

Magnetická prášková zkouška je zkušební metoda, při které mohou být odhaleny vady na povrchu, ale i pod povrchem (do maximální hloubky 6 mm). Tuto zkoušku lze použít pouze u feromagnetických materiálů (takže nikoliv na nerezavějící ocel, Duplex, Inconel, SiMo atd.). Touto metodou je odlitek zmagnetizován. U odlitku bez vad jsou pak viditelné siločáry magnetických polí hlavně uprostřed materiálu. Nesouměrnost může způsobit, že siločáry magnetických polí objeví mimo výrobek. To se nazývá „magnetický rozptylový tok“, který může být zviditelněn tak, že na povrch v tomto místě naneseme malé feromagnetické částice (Fe). Tato malá lehká zrnka detekčního prostředku jsou přitahována místem s největší hustotou siločar magnetického pole, tzv. rozptylovým tokem.

Takže feromagnetické částice zůstanou na místě jakékoliv nesouměrnosti v magnetickém poli. Zdá se, že touto metodou je relativně snadné odhalit vady na povrchu i pod povrchem. Podle toho, jestli se na železné komponenty použije černá barva nebo fluorescenční barva, probíhá zkouška buďto v podmínkách běžného světla, nebo pod ultrafialovým světlem (UV). V CIREXu pracujeme s fluorescenční barvou, takže případné vady zkoumáme pod ultrafialovým světlem (UV).

Zkouška rentgenem

Při zkoušce rentgenem se využívá rentgenového paprsku, který prochází výrobkem. Vlastnost pronikání při tomto magnetickém záření je způsobena extrémně krátkou vlnovou délkou (10-9 m). Pro tuto zkoušku používáme dva odlišné zdroje záření, rentgenové paprsky a radioaktivní materiál (gama paprsky). Vlastnosti obou typu záření jsou identické. Nicméně, způsob vytváření takové energie se u každého typu záření liší.

V CIREXu používáme trubici s rentgenovými paprsky. Touto metodou jsme schopni odhalit vnitřní vady, jako jsou trhliny a vměstky v každém z odlitků. Rozdíly v absorpci záření pak indikují vady. Schopnost vnikání do materiálu je částečně funkcí atomového čísla materiálu, který zkoumáme.

Zkouška ultrazvukem (Quasar)

Zkouška ultrazvukem je metoda kontroly materiálu s využitím ultrazvuku. Tato metoda se používá k odhalení jak vnitřních, tak vnějších vad. V odlitcích se jedná především o trhliny a poréznosti, které nejsou na povrchu materiálu viditelné.

Metoda kontroly ultrazvukem využívá vysokofrekvenční zvuk, který se vysílá do materiálu pomocí sondy (přenašeč). Zvukové vlny jsou případnými defekty (jako jsou trhliny) odráženy.

Zkoušku lze provést různými způsoby, ale metody jsou všechny zhruba stejné.